Kuře jsou nenáročné na krmení, čas i péči. Pokud máte za domem kousek volného místa, váš dvůr to přežije, aniž byste přišli o pěstěný trávník či zahrádku.
Pokud toužíte po domácích vajíčkách, je nejvyšší čas, abyste začali s přípravami. Na rozdíl od křečků, papoušků či králíků kury ve zverimexu nekoupíte. Objednat si je musíte s předstihem na farmě, která je pro vás odchová. Trvá 21 dní, než se z vajíčka vylíhne kuřátko a dalších osm týdnů, než z něj vyroste mládka připravená přestěhovat se do vašeho dvora.
Bez kohouta se obejdete
K tomu, aby kury snášely vajíčka pro potřeby kuchyně, není nutné, abyste chovali i kohouta. Jelikož slepice z líhně mají potištěný pud kvokání a sezení na vajíčkách, jeho námahu při oplodňování nikdo neocení. Pokud je však hejno početnější, je to on, kdo vyřeší všechny skřípky.
Jedna nosnice snese v průměru dvě vajíčka za tři dny, takže podle spotřeby kuchyně si rychle vypočítáte, jak početná bude vaše chovná hejno. Nelámejte si hlavu nad tím, které plemeno či hybrid z nabídky si vybrat a jaká by měla být jeho barva. Sáhněte po nejprodávanějším lehkém nosivém hybridu, za který zaplatíte od 4 do 5,5 eura. Pokud vaše objednávka přesáhne 10 kusů, většinou dostanete kohoutku zdarma.
Kam s nimi?
Kury potřebují útočiště, které je ochrání před predátory. Přes den před opeřenými dravci létajícími po obloze a v noci před těmi čtyřnohými. U deseti nosnic postačí jednoduchá dřevěná bouda s půdorysem 2 x 1 metr, která je vybavena zavíratelnými dvířky pro drůbež, oknem pro denní světlo, dveřmi pro čištění, dvojicí bidel umístěných ve výšce 30 a 50 cm nad zemí a dvěma hnízdy na snášku. lze vybírat bez vstupu dovnitř. Není nutné, aby byla tak vysoká, aby v ní člověk mohl stát, výška je však výhodou při pravidelném čištění.
Kurín slouží pro bezpečné nocování drůbeže za zavřenými dvířky a nerušenou denní snášku s otevřeným vchodem. Pro denní pohyb vyžadují kury výběh. Ten nejmenší by při deseti kusech měl mít rozměry 3 x 1 metr s pletivem z každé strany, které zajistí nepřetržitý přístup čerstvého vzduchu a slunečního jasu. Je výhodné, pokud je klecový výběh překryt agrofolií nebo polykarbonátem, který poskytuje ochranu v dlouhodobě vlhkém počasí. V letních měsících je třeba doplnit stínění. Výběh je třeba navrhnout tak, aby do něj bylo možno pohodlně denně předkládat čerstvou vodu a krmení.
Na zem patří podestýlka. Může to být řezaná sláma, hobliny, seno či jiný agromateriál, který pohltí trus a čpavkové výpary.
Patří na dvůr?
Slepice organizované v hejnu se pohybují společně a tak přichází v úvahu jejich pastvu ve dvoře. Stačí jim hodina denně k tomu, aby si ve dvoře nasbírali hmyz, červy, zelený porost, kamínky a jiné dobroty, aby pokryli část své denní dávky. Nepoškodí ani travnatý porost, ani ozdobnou výsadbu. V zaběhnutém chovu výzva k pasení spočívá v otevření dvířek na výběhu. Kury se rozběhnou do dvora, napasou se a vracejí se v hejnu zpět.
Přístup mimo výběh však při chovu není nutností. Jedná se o nástroj, kterým lze uvolnit případné napětí či doplnit minerály a vitamíny bez speciálních průmyslových přípravků.
Bez krmných směsí se obejdete
I když prodejci drůbeže s dodávkou nabízejí i startovací dávku krmné směsi pro odchov, není nutné, abyste si dělali starosti studiem jejího složení. Pokud máte v kuchyni dostatek různorodých zbytků jídel a na zahrádce produkujete zelený odpad, při krmení si vystačíte s pšenicí.
Za 100 kilogramů, tedy za dvě pytle pšenice zaplatíte od 13 do 18 eur. Je výhodné, pokud máte přístup ke šrotovníku, kterým vždy polovinu umelete na hrubý šrot, který je pro kury lépe stravitelný. Pokud ne, poohlédnout se můžete po krmné mouce a otrubách, které jsou po smíchání plnohodnotnou alternativou ke šrotu. Nabízejí je mlýny a prodejci pícnin, přístup k tomuto krmivu vám však může zprostředkovat i místní pekárna. Cena je srovnatelná s pšenicí.
Jak krmit?
Ranní krmení by mělo sestávat ze směsi šrotu, vody, kuchyňských zbytků a zelené hmoty. Přidávat lze i vařené krmné brambory, kysané zelí či nastrouhané ovoce a zeleninu.
Základem večerního krmení je pšeničné zrno. Při každém krmení je třeba si uvědomovat staré, ale dodnes aktuální pravidlo – „kuře snáší přes zobák“. Namísto volného přístupu ke krmení je třeba krmivo dávkovat dvakrát denně a zpestřovat ho doplňky, které jsou po celé léto k dispozici.
Pro posílení snášky jsou za rozumnou cenu dostupné vitamíny s vysokým podílem vápníku, který lze doplňovat do krmení ve formě drcených vaječných skořápek a kostí.
Mimochodem, věděli jste o tom, že i přes omezenou inteligenci má slepice dost rozumu na to, aby při volném pohybu dvakrát denně oběhla celou vesnici a vždy se vrátila domů?
Časné ranní otevření kurína, výměna vody za čerstvou, krmení směsí šrotu, vody, kuchyňských odpadků, zeleniny, ovoce, rozmačkaných skořápek, drcených kostí a jiných sezónních surovin.
Sklizeň vajíček v průběhu dne z hnízd. Zatímco v letních měsících nejsou žádná omezení, tuhé zimní mrazy během několika hodin roztrhnou vajíčka.
Dezinfekce kurína a snáškových hnízd vápenným hydrátem.
Po třech letech přichází výměna
V domácím chovu je výhodné dodržovat chovný cyklus, který bere v úvahu citelné oslabení snášky kúr po třetím roce života. Výhodné je proto každý rok obnovit třetinu hejna novými mládkami, aby výměna probíhala postupně.
Mládky v prvoleté sezóně snášejí menší vajíčka s hmotností od 40 gramů vzhůru a postupně zvyšují intenzitu snášky a hmotnost vajíček. Až do začátku přeperování je jejich snáška pravidelná a tak je správné načasování jejich líhnutí důležité. Pokud začnou přeperovat v zimě, když je po vajíčkách největší poptávka, je to zklamání.
Druhý rok je vrcholem užitkovosti a vajíčka překračují 70gramovou hmotnost s nejvyšší četností snášky.
Ve třetím roce je snáška stabilní a vajíčka jsou velká, postupně se však síly vyčerpávají a počty vajíček klesají. Proto je po uplynutí třetího roku výhodné nahradit dospělou slepici mládkou a počkat na její vyřazení do doby, než se nastartuje nová snáška.
